.
.
Slova umírají pomalu v popolníku všech slibú
Husté mraky dýmu jsou na dně bez pohybu
A hvězdy kroužící v houfech kolem nás
Pár lítostivejch dotekú a pak sivé zapomnění
kdysi planoucí, teď v kámen proměněni
Polykám střepy slz...
a slunce spálil mráz
.
.
Monday, June 23, 2008
Střepy
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
4 comments:
smutne
jejda kami, toto mi tak pripomina jedneho neodolatelneho odrbavaca (zhodou okolnosti to bol cech) ze sa mi to ani citat nechce.
dufam, ze v skutocnosti nie si taka smutna. ved je leto :-)
fel, v skutocnosti je to v pohode... tento bol len neodolatelny, nie odrbavac :D
neboj, leto uzivam ako mi to pracovna napln dovoli :D
falosnica, no jo no... bolo to pisane tak bezprostredne po... konci ktory v podstate ani nemal zaciatok :/
--kami--
a ostala po nas basen...
--angelos--
Post a Comment